Pozdrav z Benátek

Tento semestr jsem vyjela studovat do Benátek na univerzitu Ca' Foscari. Byla to bez váhání moje první volba, a to hned ze dvou důvodů: na Masarykově univerzitě mám totiž kromě bohemistiky také studijní program zaměřený na italštinu, takže jsem chtěla trochu procvičit jazyk, a kromě toho mě lákalo poznat, jaké je to žít každodenní život v jednom z nejosobitějších měst v Evropě.

Pro mě jakožto člověka odmalička zvyklého na brněnský kolorit, jsou Benátky úplně nový svět. Tvoří ho úzké uličky bez aut či jiných dopravních prostředků, racci, kteří jsou bez váhání schopní sníst člověku croissant či cokoli jiného k jídlu, nádherné staré domy v rozličných barvách, šňůry schnoucího prádla a všudypřítomné moře. Do školy každý den jezdím lodním autobusem zvaným vaporetto, protože bydlím v části Benátek jménem Giudecca, která tvoří samostatný ostrov a není s hlavním centrem spojena žádným mostem.

Na univerzitě studuji předměty týkající se převážně literatury ve světovém kontextu. Mezi ně patří například Ecology and literature nebo Postcolonial literatures, díky nimž se mi otevírá na literaturu úplně nový pohled.

Velice rychle jsem pochopila, co to v Itálii znamená žít „la dolce vita“. Nikdo tu nikam nespěchá a na espresso a spritz si každý správný Benátčan najde čas vždycky. A krása města je lék na všechny splíny. Tak tedy po italském vzoru: Arrivederci e ci vediamo!

Anna Košťálová