Pozdrav z Daruvaru

Marie Leitkepová, magisterská studentka Učitelství českého jazyka a literatury pro SŠ, je na stáži v Daruvaru. Přečtěte si, co nám píše o svých zážitcích.

Nejsem zdaleka prvním studentem na stáži v chorvatském Daruvaru, přesto přihodím zase něco za sebe.

Především musím vyzdvihnout všudypřítomnou ochotu místních mi se vším pomoci. Lví podíl na tom má moje mentorka Jitka, která mi ochotně podala pomocnou ruku při domluvě ubytování, ukázala mi Daruvar, dokázala mi zařídit návštěvu lékaře a především mi svěřila do péče svoje sedmáky.

Nikdy dřív bych si se svojí aprobací zaměřenou na středoškoláky nepředstavila, že i výuka žáků druhého stupně mě může bavit. A to se na ZŠ Jana Amose Komenského stalo. Kdo by mě v Česku nechal si něco podobného vyzkoušet? I když je výuka místních dětí svým způsobem specifická, tak minimálně pro mě je obohacující (a doufám, že i pro děti).

Na škole mě navíc zapojili do mnoha aktivit. Vyzkoušela jsem si např. hodnotit školní olympiádu z češtiny, čímž jsem trochu blíže nahlédla pod pokličku tomu, co dělá zase pro změnu problémy místním dětem. A ano, jsou to (stejně jako v Česku) i/y či mně/mě, ale také např. kvantita samohlásek. A to, že je v Chorvatsku nejlepší známka 5 a nejhorší 1, mě také zpočátku přivedlo do humorné situace.

Velkou radost jsem měla taktéž z toho, že jsem se mohla zúčastnit reprízy operety Na tý louce zelený v podání místních divadelníků či kurzu Tvůrčího psaní, který se zde konal v knihovně. Ačkoliv není Daruvar zrovna velkoměsto, má co nabídnout a člověk se zde má rozhodně čím obohatit.